Vladimír Přibský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vladimír Řezáč
Rodné jménoVladimír Řezáč
Jiná jménaA. D. Regner
Narození20. ledna 1932
Přibyslav nebo Přibyslav
Úmrtí9. listopadu 2023 (ve věku 91 let)
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Povoláníspisovatel, prozaik, scenárista
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vladimír Přibský, vlastním jménem Vladimír Řezáč (20. ledna 1932 Přibyslav – 9. listopadu 2023[1]), byl český žurnalista, editor, spisovatel a dramatik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vladimír Přibský byl synem JUDr. Vladimíra Řezáče (1893–1956), notáře a čelného funkcionáře vysokoškolských a sportovních spolků (po roce 1918 byl např. předsedou Československého fotbalového svazu).

Vladimír Přibský vystudoval gymnázium v Roudnici nad Labem, po maturitě se hlásil na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale nebyl přijat. Pracoval jako skladník, úředník a rekvizitář. Po roce studia dramaturgie na DAMU se stal pomocným rekvizitářem v Armádním uměleckém divadle na Vinohradech; od roku 1953 studoval historii, prvním rokem na Fakultě společenských věd Vysoké školy politických a hospodářských věd, poté na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze; po promoci byl osvětovým pracovníkem v Hradci Králové a ve Znojmě, následně působil jako redaktor Mladého světa.

Od roku 1961 byl ve svobodném povolání, ale příležitostně vykonával různá krátkodobá zaměstnání. V roce 1964 působil v Československém rozhlase, v letech 1967–1968 byl redaktorem nakladatelství Svoboda, v roce 1970 krátce působil jako dramaturg v Československém filmu.

Pro svou literární práci užíval pseudonym, který odkazuje k jeho rodnému městu. Některé z jeho prací byly publikovány také pod pseudonymem A. D. Regner. Je autorem prózy se společenskou a detektivní tematikou, rozhlasových her a scénářů televizních inscenací; po roce 1989 se začal věnovat především románům a novelám s historickou tematikou.

Kratší texty, převážně povídky, publikoval i časopisecky, vyšly např. v Dikobrazu, Světě v obrazech, Mladé frontě, Květnu, Novém životě, Hostu do domu, Červeném květu, Plamenu a Literárních novinách.

V roce 1989 patřil k iniciátorům vzniku spisovatelské organizace Klub 89, léta 1995 byl zvolen jejím místopředsedou a roku 1996 se stal šéfredaktorem jejího čtvrtletníku Česká povídka.

Výběr z díla[editovat | editovat zdroj]

Povídkové soubory[editovat | editovat zdroj]

  • Celý den do konce týdne (1960)
  • Jiné léto (1963)
  • Barvy našich nocí (1971)
  • Něžná probuzení (1980)
  • Můj zcela nevhodný kamarád (1980)

Novely, romány[editovat | editovat zdroj]

  • Známost s Eliškou (1963)
  • Čaj pro návštěvu (1966)
  • Útěk z místa činu (1970)
  • My podezřelí (1972)
  • Vzplanutí (1974)
  • Podezřelý je Kamil (1975)
  • Případ bez podezřelých (1976)
  • Zítra přijdu naposled (1978)
  • Jeho žena, její muž (1982)
  • Komisař Bambus a fantóm banky (1986)
  • Bratři ohnivého srdce (1990)
  • Slečny z kavárny Corso (2000)
  • Její počestné Veličenstvo císařovna (2007)
  • Záhadný úsměv Polyxeny z Lobkovic (2010)
  • Skandál století (2016)

Scénáře k televizním inscenacím[editovat | editovat zdroj]

  • Tancovačka (1964, režie Jiří Bělka)
  • Cestující se připraví k odletu (1973, režie Oldřich Kosek)
  • Vztek (1974, režie Jaroslav Hužera, podle románu Vzplanutí)
  • Nástup možný ihned (1974, režie Oldřich Kosek)

Rozhlasové hry[editovat | editovat zdroj]

  • Arbitráž od dvou (1964, podle prózy ze souboru Jiné léto)
  • Čisté víno (1967)
  • Pátá zeď (1971, podle prózy ze souboru Jiné léto)
  • Hovor před jednadvacátou (1972)
  • Kde hledat bratrance (1983)
  • V pátek jí to řeknu (1987)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FIŠER, Miloslav. Zemřel spisovatel Vladimír Přibský. Kultura. Novinky.cz [online]. Borgis, 11. listopad 2023 [cit. 2023-11-11]. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HAVEL, Rudolf – OPELÍK, Jiří, eds. Slovník českých spisovatelů. Praha: Československý spisovatel, 1964. S. 406.
  • JANOUŠEK, Pavel, ed. Slovník českých spisovatelů od roku 1945. Díl 2, M-Ž. Praha: Brána, 1998. ISBN 80-7176-940-1. S. 275–276.
  • BLAHYNKA, Milan, ed. Čeští spisovatelé 20. století: slovníková příručka. Praha: Československý spisovatel, 1985. S. 496–498.
  • MENCLOVÁ, Věra a VANĚK, Václav. Slovník českých spisovatelů. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-179-5. S. 554.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]